Přidat odpověď
Pokud by tato situace nastala,
manžel by za volant nesedl, zavolal by mně, abych s vhodnými prášky dojela (pokud, jak píšeš, to je jen hodina cesty), nebo doběhl pěšky (jestli je to těch cca 10 km dle autem 12 minut) nebo zavolal taxíka z města, možná rovnou s prosbou o nákup léku.
Jiný muž z rodiny (konkrétní) by se choval obdobně, jako popsaný otec, ale žádný blb ani sobec to není, jen prostě nevnímá tu naléhavost. Sám je schopen snášet i dost šílenou bolest bez prášků, takže pokud situace není na zavolání záchranky (za volant by také nesedl), nechal by to na druhý den.
Předchozí