Přidat odpověď
Syna tak dlouho provokoval spolužák, o hlavu větší, sportovec, až toho mělo moje klidný dítě dost a třísklo tomu spolužákovi nečekaně hlavou do zdi, od učitelů to moje dítě dostalo pochvalu, teprve pak jim, každýmu zvlášť, vysvětlila, jak to mělo být správně,
bylo to někdy ve čtvrté třídě
pak se scénář se začínající šikanou rozjížděl nanovo na gymplu, bagatelizovali to, až než jsem je upozornila, že i malý slabý dítě zahnaný do úzkých by se mohlo bránit, teď už měl víc síly a nerada bych riskovala zranění agresora, poslala jsem to do školy mailem, abych měla důkaz, že jsem upozornila, ní a pak to teprve začali řešit
pokud učitelé nepomůžou, dítě se brání, jak umí, fyzicky, i když nemá sílu, moment překvapení stačí
Předchozí