Určitě se jím nestává "automaticky", ale ovlivňuje to mnoho okolností.
U dospělých potomků je to vždycky o vzájemné diskusi tří dospělých osob. Včetně vlastního rodiče, neb co jsme ve výchově nestihli, nebo zvorali, už nedoženem.

Já jsem tedy ochranitelská matka a "bude po mém", ať už šlo směrem k partnerovi o vlastní, nebo cizí.
Naštěstí manžel chápal, že jeho rodinné vzory jsou...ehm...poněkud nešťastné a je lepší včas vycouvat. Kupodivu tím víc byl otcovsky respektován.