V jednom zaměstnání jsem dost citlivě reagovala na snahy, abych ke své odborné práci ještě příležitostně vařila kávu jednomu z šéfů, což bylo evidentně ovlivněno tím, že jsem žena, do chlapa s VŠ vzděláním by je to nenapadlo chtít. Já dokonce ani nechápala, pročpak si šéfík nemůže svoje kafe uvařit sám, stejně jako to dělají ostatní, pokud ho chce jen sám pro sebe a ne pro návštěvu ...
Jinak jsem se asi jednou setkala i s pozitivní diskriminací, v jiném zaměstnání se vedení rozhodlo místo mužů přijímat na místa právníků ženy, možná i kvůli předpokladu, že nám bude stačit míň peněz, ale hlavně měli pocit, že jako ženy budeme dělat "míň potíží". Tím zřejmě mysleli, že uděláme, co si vedení usmyslí, aniž bychom je upozornily, že je to protiprávní nebo že v takovém sporu prohrajeme ... Osobně myslím, že jsem následně byla mnohem "otravnější" než můj mužský předchůdce, ale nějak se s tím vyrovnali