knížky jsou pro mne okna do jiných světů... odjakživa jsem je tak vnímala... někdy do jiných světů utíkám, někdy jen s chutí nahlížím, dávají mi možnost vidět svět jinýma očima, přiblíží mi myšlení jiných lidí, otevřou mi obzory, které bych v realitě neměla šanci vidět... někdy je to cestování z křesla po celém světě, někdy "jen" po myslích jiných lidí... četla jsem naprosto cokoliv, co mi přišlo pod ruku... dneska si už víc vybírám, nabídka je příliš velká
nejstarší dcera čte hodně, mrňavka taky začíná
syn naopak téměř vůbec (poseroutku nepočítám, nejvíc mě fascinuje, že i čtenářský deník plní výhradně dalšími a dalšími díly poseroutky a učitelům to nijak nevadí) - je ochotný číst v encyklopediích, takové ty populárně naučné jako Panovníci českých zemí a pod., ale stejně dává přednost internetu příběhy ho vlastně zajímají jen pokud jsou reálné a nejlíp z historie