Dcera s vážným onemocněním páteře chodila teď v době karantény na rehabilitace, do FN, kam ji nejdřív nevzali, že berou jen po jejich operacích. Chodili jsme tedy spádově, jak nám řekli a to byla hrůza, pokaždé jiný fyzioterapeut, pokaždé jiné cviky, až z toho měla v hlavě guláš. Co jeden řekl tak, druhý řekl jinak. Po zhoršení stavu ji najednou vzali v té nemocnici, ale taky cvičení trvalo 30 minut. Čistého času možná ještě méně. Dostali jsme RHB 10x 30 min., naučili ji tam sadu cviků, co si cvičí doma. Nějaký vliv to má, ale jde o to, že musí cvičit soustavně sama.

Párkrát jsme si RHB platili, zajímavé, že doktor ortoped na tím ohrnul nos, že z lidí ti soukromníci jen tahají peníze, vyjadřoval se celkem pohrdavě, ale musím říct, že ta paní měla mnohem větší zájem o celkový stav pohybového aparátu, dokázala dceru odblokovat, pomoci uvolnit stažené svalstvo, pomohla zdaleka nejvíc, pokud bude třeba, budeme zase chodit k ní.