V pracovní dny moc ne, jsme zaneprázdněni. Ale o to víc intenzivně, když jsme spolu. Hodně své životy sdílíme, takže si píšu všechny své úžasné zážitky a všechno muži vyprávím. Takže i když spolu nejsme, jako bychom byli. Taky se hodně dotýkáme a mazlíme, pořád si povídáme. Máme své rituály, které dodržujeme - vítání, chování, objímání, společné stolování.
O víkendech a dovolených jsme spolu pořád a užíváme si to. Máme téměř stejné zájmy, vize, postoje i hodnoty, takže společný čas nás baví, nabíjí a obohacuje. Jsme spolu rádi a naplno. Samozřejmě oba potřebujeme i čas pro sebe, takže občas jsme spolu i bez sebe, nebo si každý jde či jede po svých. Máme oba rádi svou svobodu, takže si i domlouváme taktiku soužití, abychom si náhodou nelezli na nervy nebo někdo nebyl nespokojený. S mužem mě všechno baví nejvíc, jsem s ním ráda a s nikým jiným bych třeba na výlet nebo dovolenou jet nechtěla. Chyběl by mi. Společný čas, společné zážitky a prožitky nás stmelují, jsou mnohem intenzivnější. Když jsme spolu, jsme rádi na světě. Je to můj parťák, životní souputník a moje druhá půlka. Já jeho prý taky.
Ale když se mnou není, nevadí mi to. Mám ráda samotu, čas pro sebe. A stejně je se mnou i když je jinde.
Já si taky někdy zajdu za kámoškou či kámošem, jdu se sama projít, zajedu do divadla či na výstavu, když muž nemůže. On si někdy beze mě zajde na fotbal, na ryby či do hospody. Nebo si doma každý dělá to své. A pak nás zase baví být spolu.