Ropucho,
hele já nevím, ale tyhle řeči o "homosexuálním chování" jen nahrávají paradigmatu, že jiná než většinová sexualita je fuj a je to věc volby a módy a kdyby chtěli, mohli by být hetero.
Z pohledu zblízka: homosexualita není fakt taková selanka a cool kratochvíle, že by to masy dělaly pro dobrej pocit. Moje sestra žije v dlouhodobém svazku se ženou a vidím, že to mají stokrát těžší, než heteropáry. Musí to tajit v práci (šéf se nechal slyšet, že si nedovede představit, že by u nich dělal buzerant... inu, dělá, vedoucí analytického oddělení), nemohou se úplně projevovat na veřejnosti, nemohou se vzít a být právně na úrovni manželství (registrované partnerství ani náhodou nestačí), chtějí mít spolu dítě, což technicky není problém, právně ovšem obnáší, že jedna z nich bude de iure matka a druhá bude de iure cizí osoba.
Být homosexuál a prožít tak život není jako vybrat si, že mám modrý období a radši nosím sukně.
A myslím, že řeči o "homosexuálním chování" tomu škodí.