Co ti tedy řekla terapeutka? Mimochodem, nebude asi nejlepší, když tě před svým odchodem na mateřskou nepředala někomu kompetentnímu...nejsem odborník, ale mít na sebe navázaného člověka s takovými problémy, nespala bych, dokud bych nevěděla, že někdo pokračuje v mé práci. Sama jsem se podobnou odbornou pomoc vyhledala, tak vím, jak je těžké k někomu navázat vztah, otevřít se mu...a jak je pro člověka potom nepředstavitelné jít jinam, vyprávět tentýž příběh, hledat tomu člověku v očích, jestli ti vlastně věří, že mluvíš pravdu. Člověk musí mít sílu, aby o tom dokázal mluvit, a kde ji vzít podruhé?
Mě se moc líbili terapeuti v seriálech
, já vím, je to směšný, ale prostě se mi líbil Roden v Terapii a psycholožka v Sedmilhářkách, která radila Celeste. Ale mě to líbil i psycholog, jak ho ztvárnil Vinklář v My všichni školou povinní (ten, co vedl terapie s Hajskou). Když člověk sleduje příběh, přijdou mu tak důvěryplní, vševidoucí - a pak jsem sama seděla v kanceláři takového odborníka, on si během sezení vyřídil dva tři telefony, taky tam jednou přišla její kolegyně z vedlejšího pracoviště - docela průser, jestli jsem se tam už jakž takž cítila nějak dobře, bylo to zase pryč.
V poslední době jsem viděla film Tale (Příběh) na HBO, je o ženě, která se rozpomíná na podobný zážitek v dětství...ona se rozhodně pro konfrontaci s viníkem.