A v jednom nadačním fondu jsem teda ve správní radě jako zástupce rodičů. Tam si říkám, co mě to napadlo, protože to bere čas, pořád je to pro mě náročné i psychicky (dělá mi opravdu špatně vracet se do špitálu, když vím, že se tam děti perou o život a člověk by nejradši zapomenul - akorát že některé rodiny mají ten boj celoživotní). Tak to nejspíš děláme, protože si myslíme, že to má smysl, i když shánění peněz je fakt vopruz:).