Kaipa, když syn maturoval, tak jsem se taky dověděla, ještě než jim rozdali výza, že krom 4 lidí má 14 lidí vyznamenání. Skoro vždycky jsem věděla přesně kdo co má. A jejich paraelka třeba to měla opačně, jen 5 vyznamenání a zbytek prolezl.

Taky vím, že mladšího syna třída je slabší, že tam tolik borců na samé jedničky nemají,ale mají už dost dlouho rozložený kolektiv a nikdo my nenamluví, že to tím není a škola s tím NIC nedělá. Co jich je míň-15ks, je to lepší a KORONA jim pomohla dost, protože se museli víc stmelit. A doufám, že pojedou na ten cyklo-pobyt na ten týden co měli být v květnu v tom září.

Když jsi s tou omladinou dostatečně v kontaktu, bavíš se s nima, uděláš si na ně fakt čas,aby si popovídali a to nemyslím jen ty co máš doma,ale i ty co s nima přijdeš do kontaktu. V mém případě když jsem je sem a tam vozila domů ze školy, pomáhala jim vozit věci na ples a podobně, když chystali ples oktávě a ještě neměli řidičáky.(to je u nás taková tradice, že o dva roky mladší chystají komplet ples, rodiče pak dělají šatnáře a podobně)

Dovíš se opravdu kde co.

Jo oni něco povídají jsme na místě zastavíš, můžeš je z toho auta vykopnout,ale to já je nechám dokončit myšlenku a kolikrát je z toho 5-10minut. No co, ten čas je pro ně důležitý a později jsem zjistila, že si toho cení. Stačí pár slov, že je posloucháš a bereš je vážně.

A v době koronavirové jsem měla ze synovi třídy na jakém si kecadle šest jeho spolužáků a spolužaček. Nakonec jsem je ukecala(asi potřetí), že musí říci rodičům, že prostě ta výuka je jaká je a musí nás být víc kdo si stěžuje. Oni se to báli doma říct, že mají problém. Takže tři rodiče skončili v ředitelně na pohovoru.

A přiznám se, nemůžu se dočkat už,aby bylo za rok.