U nás dobrý. Dostal samé jedničky a trojku z matiky (tam by ta jednotka byla divná i jemu asi), k tomu jsme dostali společný diplom, pochvalu za práci v nouzi. Potěšilo všechno. U nás jsou normální, aspoň víme. Oproti pololetí je to zlepšení - bez vypovídací hodnoty, prostě za tu snahu a že je to za námi. Včera se šli projít do obchodu nakoupit dobroty a dnes jsme to měli jako piknik u rybníka, pro děti i rodiče, bylo to moc fajn.
A já jsem v Globusu narazila na pláštěnky za pár kaček, tak jsem je dnes přinesla jako erár, to byl velký úspěch, bo oni jsou úplní blázni, dají našim děckám ozkoušet kde co a oni s těmi učiteli jsou do všeho po hlavě, no to asi ne, ale celkem ochotně a pak jsou na sebe pyšní. Za těch posledních pár dnů byli na mnoha procházkách, taky běhat na okruhu, na lezecké stěně, na koních, na zřícenině, dokonce na raftech. Všechno zvládli, vytáhli i vozíčkáře, a vyráželi za každého počasí. Jsou skvělý tým a s našimi dětmi jedna parta a to je víc než známky.

Jen škoda, že jsou tak ojedinělí, je mi smutno, jak čtu ostatní, tady nebo na fb s dětmi přímo ze speciálek, kde nejsou schopni takto fungovat.
Na každý dotaz mají formální odpověď, že mají na tu kterou aktivitu papír, certifikát, školení ap., ale to je mi jedno, hlavní je, že to dělají srdcem!
A takových je spousta i tady na rodině - nechci jmenovat, abych někoho nevynechala, ale víme přece. Chápu to tak, že je těžké být sám v moři, že je to zhusta věc vedení a taky kolektivu, ale nedejte se a dokud ve vás je ten entuziasmus, vydržte, má to cenu! :)