Zatím žiju v míru se svýma šedinama:) Není jich moc, ale ani jich už není úplně málo, a zatím mi nějak nezačaly vadit. Mám pocit, že ke mně zatím tak nějak patří :) Jsem pořád taková trochu rozčepýřená, ať si dám záležet na úpravě zevnějšku sebelíp, vždycky někde vyleze něco rošťáckého, co se odmítne podřídit úpravě Ať už je to uvolněný pramen vlasů, nebo se nějaký kus oblečení svévolně posune nerovnoměrně jinak, nebo ztratím jednu naušnici... ale asi to tak má bejt, no, holt nemám u svého zevnějšku dostatečnou autoritu

A od kadeřníka odcházím vždycky spokojená, mám stejného už 14 let. Ovšem nebyla jsem teď u něj asi 1,5 roku. Poté, co jsem konečně vystoupila z koloběhu "rodim nebo kojim", se mi ustálilo padání vlasů a nemusím je nechávat sestřihávat na polodlouhé. Můžu si dovolit dlouhé, tak jsem je nechala růst a kadeřníka nenavštěvuju :)