Ano, moje mamka dělala hrozné hysteráky kvůli všemu (hlavně kvůli škole). Já jsem v tomhle kliďas. Když se jim něco nepovede, tak si sedneme a mrkneme se na to. Hysterie známku nezlepší a nic nenaučí. A nebo hledáme jiná řešení.
Taky jsem dětem v kuse 18 let každý večer četla (děti jsou od sebe 9 let, takže když jsem přestala číst synovi, začla jsem číst dceři). Tohle s námi taky mamka nedělala, téměř nikdy si s náma večer nešla lehnout nebo pomazlit.
Na druhou stranu ale se o nás starala, ráda nám šila a pletla, často to byly opravdu šik věci (na tu dobu). Šila i riflové sukně a zimní bundy.
A na to mám hezkou vzpomínku, jak sedíme s mamkou celé hodiny u stolu, já koukám, jak plete a pomáhám jí počítat řádky.
Osobně musím říct, že mi nějak stačila její přítomnost doma, to jsem měla vždycky pocit tepla rodinného krbu. Celý můj první stupeň pracovala kvůli nám na zkrácený úvazek i tenkrát za totáče si to vymohla to právo jako rodič dítěte do 10 let.