1234 1234,

jestli tě to utěší, taky jsem tu prokecala dost času, takže stále pracuji....dnes výjimečně opravdu moje vina, jindy sem lezu, až když mám hotovo, nebo to alespoň střídám.

A ještě k tomuto: "Jste ze stejného hnízda tak si ho mezi učiteli na dobu krize predate. Ale chápu, že je to někdy těžké. Zase někdo nemá neomezené volání, atd."

To není o neomezeném volání. Nevím, na kolik kolegů z práce máš soukromé telefonní číslo a nedokážu si představit, že by bylo běžné kdekoliv jinde ho mít. Šéfa ano, některé bližší spolupracovníky možná, ale všeobecně a napříč všemi odděleními, to ne. Problém je v tom, že služební telefony prostě nejsou.
A je to o tom, že jsme sice z jedné školy, ale zdaleka ne z jednoho hnízda. Mezi učiteli, stejně jako jinde, je řada zlých lidí. Spousta lidí se prostě nesnáší, nerozumí si. Znám jen málo škol, kde je přátelská atmosféra, bohužel.

Donášení (opakovaná osobní zkušenost, naposledy tento týden), pomlouvání, mobbing...jsou lidi, se kterými, ač nerada, pracuju v jedné budově, učíme stejné děti (a tady je jedna z příčin, proč nestačí, když chce něco změnit jeden učitel, jeho vliv je narušován vlivem jiných učitelů...) ale svoje soukromé číslo bych jim fakt nedala. Ono to není jen na dobu krize. Oni si potom to číslo nesmažou...

Kolegyně - kamarádky moje číslo samozřejmě mají a já jejich, ale takových je pár.