dabo,

tohle záleží na tom, jak to ve škole funguje.

Obecně jsou učitelé dost sólisti a málo sdílejí, mnoho z nich navíc těžko připouští, že něco neumí.

To je jedna stránka věci (ne omluva, jen odpovídám na otázku, proč...).

Další věc je, že ne každý se snadno učí nové věci, zejména v technologiích...takže to není o jednorázové pomoci.

Pak záleží, jak to měla škola s možností chodit do práce a potkat se tam. Někde měli každý rýden povinné porady, někde se vyučovalo z prázdné školy, my třeba měli nařízenou práci z domova a do školy jsme mohli jen ze závažných důvodů po předchozí domluvě s vedením. O tom, že by se učitelé běžně navštěvovali mimo školu, moc neuvažuju, to se ale neděje ani v jiných povoláních, řekla bych.

Takže naučit něco konkrétního učitele, který se vlastně ani naučit nechce, v nouzovém stavu, kdy je omezený pohyb osob, není úplně snadné, jak by se mohlo zdát.

A nedá mi to nezopakovat, přesně o tomhle píšu. Nejde systémově takovéhle věci řešit v situaci, kdy se ze dne na den změní podmínky. Stalo se, co se stalo, a bylo třeba vycházet z toho, co měl kdo k dispozici. Školy jako celek připravené nebyly, učitelé jako jednotlivci také ne. Každý se s tím popral jinak a vycházel z možností, jaké měl.
Dá se to teď řešit u jednotlivců, pokud dostanou dostatečnou zpětnou vazbu. Jako jo, s někým nehneš a pak musíš přes vedení, je to na dlouhé lokte, ale dá se. Aby fungovali všichni na té nejvyšší úrovni, to ale v takových podmínkách neuděláš.

Psala jsem, jak je to u nás. Videohovory mají kolegyně, které ještě nemají rodinu a vlastně nemají nic jiného na práci, a pak ty, co už mají děti dospělé, o které se nemusejí starat, ale naopak ty dospělé děti jim se vším pomohly. Ostatní fungují jako jiní rodiče. Taky musejí kloubit práci v netradičních podmínkách a péči o vlastní děti včetně výuky na dálku. Pokud je někdo v takové situaci schopný se ještě učit něco nového, je to super, řekla bych, ale nebrala bych to jako samozřejmost.
A i když u nás nejedou online zdaleka všichni, a mají třeba jen jednu hodinu týdně, začínají problémy. Skupinky od pěti dětí výš jsou neudržitelné. Takže jednu hodinu máš najednou čtyřikrát až pětkrát. Dva sourozenci v jednom bytě nezvládají výuku ve stejnou dobu (technika, prostor, připojení). Chybí komunikační prostředí pro domlouvání se více učitelů současně (nemáme na sebe ani telefony), takže vše přes maily.

Je fajn, že to někdo zkouší, alespoň se ví, na co je potřeba dát pozor, s čím počítat.

Ale fakt je potřeba dát školám prostor a čas se připravit na opakování situace a neočekávat, že to zvládnou za plného provozu v improvizovaných podmínkách. Přípravou školy myslím lepší přípravou učitelů, vybavení...ono nejde ani o to, že by to nějak dlouho trvalo....jo, třeba ty notebooky pro učitele a tak, to je na dýl, ale navýšit kapacitu přenosu dat, koupit multilicenci nějaké aplikace, zajistit školení na její používání....nic, co by nešlo vyřešit přes léto...