dabo,

protože chřipku už známe. Tady se nevědělo, jak se to bude chovat a ta nakažlivost byla obrovská, zprávy z jiných zemí alarmující.

Školy byly zavřené 2 měsíce, pro druhý stupeň 3.

Možná, že díky zavření těch škol (ale nejen, ono to bylo cělé dost drsné, ten nouzový stav), to nemělo tak hrozné důsledky. Třeba se časem ukáže, že ne, ale zatím to tak vypadá. A holt to má za následek to, že řada lidí to začala bagatelizovat.

Pořád se ale ještě neví dost, aby se to dalo jen tak odmávnout jako zbytečné.

A i kdyby to na COVID nemělo vliv, mně to zbytečné nepřišlo. Ukázalo se, že pro vzděělávání to samotné chození do školy zdaleka nemusí být to nejpodstatnější. Řada rodičů mohla poznat školu mnohem blíže, nahlédnout pod pokličku toho, jak to tam funguje. Bylo mnohem více vidět, kteří učitelé pracují (i když nevedou online videohovory) a kteří jen zadávají práci, kterou mají rodiče s dětmi plnit. Mnohým dětem to pomohlo v samostatnosti a poznání sebe sama. Spousta z nich zjistila, že je učení baví a jiní zase poznali, že chodit do školy je pro ně důležité, i když spíš kvůli lidem, než kvůli učení.
Pro školy a školství to zavření škol možná konečně přinese nějakou změnu k lepšímu, protože najednou se muselo začít dělat hodnědříve zpochybňovaných věcí.

Podle mě tohle by se mělo řešit a ne to, jestli ta která škola bude 3 týdny klasicky vyučovat nebo jen hlídat. A že to nebude dál, prostě proto, že poslední dva týdny mají ve většině škol úplně jinou náplň, než je učení. Teď to bude komplikovanější o to, že spousta věcí nepůjde udělat najednou jako ve škole, např. výměna učebnic, která většinou proběhne během dvou až třech dnů.