Přidat odpověď
Kuličko,
nevím skoro nic o dyslexii, takže to budeš muset povážit sama, jestli to tam není (a pokud má nějakou takovouhle překážku, tak je klidně možné, že jí to omezuje i v té matematice a ostatních předmětech, že se víc stydí, protože vidí, že je "jiná" a "méně funkční" než ostatní - tohle může nadělat velkou paseku napříč předměty a chováním, nejen "ve čtení").
Co mě ale napadlo - že jestli trénujete slabiky a věty ze slabikáře, tak se ze čtení stala povinnost, úkol, tj. něco nepříjemného. Mě chodily děti "číst k vaření" - sedly si na barovou židličku u kuchyňské linky a četly mi - trošku to odladilo ten stres, že je to škola, nedýchala jsem jim za krk, a přitom jsem byla po ruce a mohla jsem pomoct s těžkým slovem, opravit chybu.
Ale je pravda, že tady k tomu čtení je spousta krásných knížek - od Dr. Seuss, přes Magic Tree House a podobně - jednoduché texty, ale s příběhem vtipem atd... Takže bych asi hledala i jak se "zbavit slabikáře" a trochu to "odškolnit".
A další věc - čteš ty jí? Ono i to, že čteš ty, je určitá výuka - jak se co vyslovuje, jak jsou přízvuky, co děláš s hlasem na konci věty atd... Plus si myslím, že je důležité pěstovat "porozumění textu" - zkusit si o pohádce / příběhu pak povídat, abys viděla, jestli je problém jen ve čtení, nebo třeba i nějak jazykový / paměťový atd.
Předchozí