Přidat odpověď
Ráda bych si porovnala, jak moc s vašimi prvňáky čtete nebo jste četli a v jakém momentě jste usoudili, že už je to dobré?
Řeším u nejmladší, jako typická hodná holka hledám první chybu u sebe, tedy se sebeobviňuji, že s ní čtení málo cvičím. Jak teď máme online hodiny, tak ostatní děti čtou lépe, alespoň v té naší skupince asi 12 dětí. Některé v podstatě plynně, některé pomaleji a slabikují, sem tam chybka, ale ta moje holka je výrazně horší. Dává takový zvláštní přízvuk třeba na dlouhé slabiky, který vůbec nezní česky. To jsem u starších nikdy neviděla.
Holka byla vždy dost šikovná, jenže tak od 4 let strašně plachá a nějak se to nelepší. Nesnášela školku, nesnáší školu. Zdá se mi, že se prostě nechce ode mne vzdalovat, bojí se cizích lidí, má ostych před učitelkou, i když jí zná už od začátku roku. Ona třeba ve 4 letech uměla jednoduše násobit, počty do 10 úplně v klidu....nástupem do školy najednou zjišťuju, že si tyto jednoduché počty raději počítá na prstech a z paměti už si vůbec nevěří, najednou jí dělají problém počty přes desítku, pokud nepoužije pomůcku (prsty, tužky). Začíná mne to trápit, teď když vidím, že matika je začíná být náročnější a ona jakoby nezvládá to, co dávno suverénně uměla. ...... mluví v podstatě plynně anglicky, ale při hodinách AJ raději vůbec nemluví, když je vyvolána tak je tak překvapená, že často mlčí.
To čtení s ní teď poctivě cvičím denně, přečteme ve slabikáři nejprve slabiky, pak slova ve sloupečcích a nakonec text.
Vždy jsem zastávala názor, že číst plynně na konci první třídy není třeba, ale když slyším ostatní děti, ztrácím jistotu, nechci, aby byla nejhorší. Taky si nejsem jistá, jestli je to tím, že jsem ten nácvik podcenila (v březnu jsme moc netrénovaly...), na druhou stranu teď 2 týdny čteme denně celkem dost a žádný pokrok nevidím. Do karantény jsme jely podle úkolů.
Je možný, že má dyslexii, tu má diagnostikovanou nejstarší dcera, ta měla taky dost problém v první třídě, ale bylo to jiné, tak nějak zatím spíš pozoruju.
U prvních 2 dětí jsme nijak intenzivně trénovat nemuseli, naučily se ve škole, doma jen kondičně vždy pár řádků. Možná si to už nepamatuju, budu proto ráda, když mi napíšete, jak moc tomu trénování dáváte.
Předchozí