Když poprvé vyvstalo, že by PPP měly v doporučení brát v úvahu i sociální znevýhodnění, ptaly se dámy ze zdejší PPP, jak to asi mají poznat. Sedí v kanceláři od rána do večera, vyšetřují, sepisují, dveře se netrhnou, mají mnohaměsíční objednací lhůty, v podstatě nevycházejí na světlo Boží ani soukromě, natož aby obrážely bydliště dětí. Dozvěděly se, že když to nějak nepoznají samy od sebe (v té kanceláři), neřeknou jim to sami rodiče, nebo jim to nenapíše škola, tak že v podstatě nijak.