Já jsem byla strasnej tupon, co se týče této oblasti. Nikdy mě nenapadlo se o to zajímat a maminka mi samozřejmě vůbec nic neřekla. V 10 letech mi jeden kluk řekl, že dítě vznikne, když muž strčí ženě pindíka mezi nohy, což mi přišlo tak absurdní, že jsem tomu nevěřila
Když jsem v 11 dostala měsíčky, maminka mi jen řekla, že je to strašně brzo, a že si mám vzít vložku. Něco mi pak řekla paní učitelka ve škole, protože jsem si tu vložku vzala pochopitelně jen jednu na celé vyučování a kamarádka mé k ní zavedla, aby mě zachránila. V sedmé třídě jsme probírali rozmnožování člověka, ale já z toho vůbec nic nepochopila, mě biologie nezajímala a písemka a zkoušení asi nehrozily. Ve 14 mi někdo prozradil, v čem spočívá francouzský polibek, to byl pro mě šok a byla jsem zhnusená. A ještě v 15 letech jsem si myslela, že se dítě rodí konečníkem. Jak probíhá sex jsem detailně netušila až do okamžiku, kdy jsem ho prožila poprvé. O homosexualitě jsem se dozvěděla někdy v 25 letech, kdy jsem četla knihu Studna osamění. Bylo to tedy o lesbičce, že jsou takoví i kluci, jsem se dozvěděla ještě později, když už jsem sama měla dítě. Nedokážu pochopit, jak jsem mohla být tak tupá, ale mě sex fakt nezajímal, až s mým BM ve dvaceti. A pak mě zajímal zase jen s ním a teď mě znovu nezajímá vůbec. Ale už to všecko aspoň vím s nejsem úplně blbá.