magrato, tyhle řeči taky neberu.
Taky by se mělo brát v potaz, že ta péče neselhává jen na straně pacienta. Zrovna naše generace prošla rukama komunistických zubařů, školní prohlídky byly teda prasárny, a následky řeší právě teď - s generací mladších doktorů, kteří tomu nejsou schopni uvěřit.

Moje školní zubařka byla hrozně milá a hrozně milá, a tak jsem u ní zůstávala, já debil!, ze strachu, že byla totálně neschopná, jsem zjistila až na dalším křesle . Následky plus paradentozu řeším průběžně skoro deset let.
Její metody mi nikdo nechce věřit - na bolest kloktat šalvěj, to zmizí, tohle je léčba kazu, když ho léčila, trvalo to jednu písničku v rádiu - super, pecka, já byla ráda, ale pak jsem byla v šoku, když mi jiná zubařka spravovala jeden kaz skoro hodinu, tak to se nemůžu divit, že se furt vracely, na paradentozu žužlat hřebíček.. Utekla jsem od ní, až mi zdravé, ale překřížené přední zuby obrousila a dala pryskyřičné korunky, že prý to budu mít lepší, hezké. Vyděsila jsem se výsledku.

Za půl roku mě vzala mamčina zubařka, všechny kazy chtěla spravit, každý 2-5 tis, našla jich s nějakou super mašinou 12, panebože. Mamka u ní v životě neplatila.
- Pak jsem začala chodit na hygienu a našla jiného, levnější nebyl a navíc jsem se ho bála, byl to takový medvěd.
- Pak mě vzala zubařka od sestry, spravila mi pár fakt bolestivých kazů, to byly ty hodinové sedánky, tj dva za něco přes pět tis, a pak mě vyhodila, že ty korunky vpředu dělat nebude, že nebude spravovat cizí práci.
- Pak mě vzal zubař od té hygienistky, nic nechtěl, jen mi vysvětlit, že ty korunky jsou fakt na hovno, nabídl keramické, za dvacku celkem.
- Pak jsem našla hodnou, milou, mladou, šikovnou, dokonce blízko, dala mi nové ty korunky, taky kompozit, abych to nemusela platit, domluvily jsme se, že na lepší budu šetřit - a pak se rozvedla, zavřela a odstěhovala se.
- Pak jsem přes rok heldala přes tu pojišťovnu, až jsem se dostala k zubaři v Havířově a Rišku mu vzal jeden z 27 pedostomatologů v čr, ale v Opavě - jen na dohled a prevenci, zákrok mu neprovede nikdo (špitál, narkoza atd, bude-li potřeba).
Jsem u něj rok, je mladý, furt se mu tam střídají sestřičky, poctivý, furt vysvětluje, uklidňuje.

Za 14 dní jdu na nové korunky, našetřila jsem, co mi taky zbývá. Už se ani nebojím, těším se moc, protože za celou tou anabázi, kdy mi nikdo nepomohl a vyslechla jsem si kdeco, a to si zuby čistím jak maniak, právě proto, mi akorát narostl mindrák jako kráva, stydím se usmát a stydím se i za bolest (na horké, studené) - a stydím se za svou neschopnost to vyřešit. Tak se konečně dočkám.