Přidat odpověď
Mariano, jestli má syn rád mapy, tak na trojský válce může bejt zajímavý tohle:
- střetly se v ní dvě velký spojenecký aliance, který byly v zásadě uspořádaný tak, že sousedi byli nepřátelé a ob jednu zemi (případně přes moře) spojenci: Řecko bylo znepřátelený z Luvijcema v čele s Trójou, který z druhý strany zase sousedili s Chetitama, spojencema Řecka a nepřáteli Asýrie. To chetitský inženýři opevnili Mykény a Tíryns, vystavený možnýmu útoku přes moře z Tróje. A Asýrie byla zas znepřátelená i s Egyptem, kterej měl na druhý straně nepřátelský Libyjce a válčil s Luvijcema, ale spojenectvím udržoval s Chetitama a Řekama.
V éře před válkou se prudce rozvíjel mezinárodní obchod, kterej postupně vyrostl kolem výroby bronzu, tj. z dálkovýho obchodu s cínem a mědí, což byly suroviny na výrobu bronzu. Důležitý ložiska cínu byly v Čechách, odkud se cín vozil po Dunaji a pak z Černýho moře do Středozemního dardanelskou úžinou, kterou kontrolovala Trója. Tím je i naše země do toho strategickýho propletence hezky vpletená.
Válka skončila fakticky bez vítěze. Všichni byli poražený v tom, že mezinárodní obchod silně upadl. Proto se rychle přestal používat i bronz a místo něj nastoupilo železo. Upadl i význam elitních jednotek dřívějších armád - válečných vozů. V Řecku a Anatolii se přestaly používat úplně, význam si zachovaly jen v Levantě. Ale víc a víc uvolňovaly místo jezdcům na koních, který nakonec v době Alexandra Velikýho válečný vozy definitivně pokořili. Řecko, který bylo před válkou jedním z orientálních království, podobných těm na Blízkým východě, prožilo dobu temna a z ní se postupně vynořilo starověký Řecko, jak ho známe: zem rozdrobená do městských států, často s volenýma institucema.
Předchozí