sally,

já si nic nepředstavuju, vudím realitu na různých učitelských skupinách. A znám realitu Březové, vím, jak to probíhá a od začátku píšu, že na dlouhodobé řešení a při dobrovolné volbě se mi to líbí.

Pro rozumnou online výuku prostě musíš mít vhodné prostředí, což u učitele, který je u sebe doma a nikdy nic takového neprovozoval, prostě znamená, že vysílá z domova. Tabuli já osobně doma nemám a dokonce ani virtuální ne. Takže je to pak jak s rouškama, "pomoz si sám".
Sakra rozdíl od situace, kdy má takové prostředí a nástroje na svém pracovišti a pracuje takto dlouhodobě, cíleně, z vlastního rozhodnutí.

"Ta je o tom, že děti na té obrazovce vidí "tabuli" na které se něco děje (učitel na ní píše, nebo promítá slidy, nebo videa) a učitel to komentuje, vysvětluje. Hodiny se dělí na povinné, nepovinné a konzultace. Na povinných jsou všichni a je to více méně přednáška, nepovinné jsou třeba o tom, že se procvičuje látka před testem, a konzultace jsou pro ty, co se fakt potřebují na něco zeptat. "

A k tomuhle píšu, že se dá dělat i bez online hodiny, asynchronně, není potřeba, aby děti byly připojené v určitou chvíli všechny. To je taky to, co nebereš do úvahy. Stejně jako v Březové se online výuka týká jen některých, takže tam nikdy neřešíš 30 žáků online. Tady se teď bavíme o situaci, kterou musíš řešit opravdu pro všechny. A v takovou chvíli je výhodnější, když to řešíš s každým zvlášť, výuka není závislá na tvojí online přednášce, ale je lepší, když má dítě k dispozici video, které si může pustit, kdy potřebuje, a opakovaně...když má každé dítě možnost se zeptat, na co potřebuje, skrz kanál, který mu vyhovuje, ve chvíli, kdy se mu to hodí.

A znovu opakuju, dvě hodiny denně u PC (v rodině se třemi dětmi a jedním PC celkem úsměvné a nereálné) pro někoho, kdo si tenmto způsob výuky nevybral, ale byl mu nařízený, je požadavek zcela mimo.

Řešíme náhradní výuku na 2 - 3 měsíce. Existuje řada obecně dostupnějších způsobů, jak těm dětem něco předat, když už je tedy nutné to řešit, tam, kde doposud distanční vzdělávání nebylo obvyklé.

Není to o tom, že já nechápu, jak to funguje (a znovu, měla jsem to rok doma, dobrovolně, nejen, že to chápu, znám to a i proto to nechci), ale ty nechápeš, jak strašně se vaše situace, kdy jste si toto vzdělávání zvolili a vaše škola tak dlouhodobě funguje, se liší od situace, do které se všechny děti v ČR (a nejen tam) dostaly ze dne na den a ve které jen málokterá škola může navázat na to, co dělala doposud. Vytýkat těm, kdo to nedělají, že jen nechtějí a hledají výmluvy, je podpásovka.