Báro,

a to je to, co se tu snažím říct. Mě vadí ty povinné hodiny a řeči, že kdo neučí online, tak nic nedělá nebo umí jen zadat stránky a dávat nedostatečné za nesplněné úkoly.

Někomu přijde roztomilé, když se celá třída směje tomu, co se odehrává u někoho v obýváku, mně je taková situace krajně nepříjemná na kterékoliv straně a prostě se tomu odmítám vystavovat. Nepotřebuju ani sama exhibovat před kamerou s něčím, co už bylo několikrát a mnohem lépe natočeno někým jiným.

Považuju online hodiny za zbytné a jejich vyzvdvihování ruku v ruce se znevažováním jiných způsobů řešení současné situace jako nedostatečných či podřadných je mi nepříjmné, protože si nemyslím, že někdo, kdo je neučí online, dělá míň než ostatní.

A s tím vymýšlením důvodů, proč to nebo ono nejde, je to jaky vždy, když je někdo, kdo maká, jen třeba jinak, než si někdo jiný představuje, postaven do situace, že je vlastně flákač největší. Člověk má pak potřebu se obhajovat, i když je to úplně zbytečné. Prostě se někdo rozhodl, že jenom to jedno je správné a ostatní to dělají blbě nebo nedělají nic a jen proto, že nechtějí. A to je přesně ten tlak, o kterém píšu od začátku, že se na nás valí ze všech stran. Cítí ho i Yuki, i CisloPi. Já v téhle situaci o takový tlak nestojím, stejně jako Cimbur nestojí o to, aby jí někdo říkal, že má s dítětem společně posnídat a zahrát si karty. Jenže zatímco u Cimbur pak každý uzná, že to má teď těžké (a má a nejen teď), takže se vlastně není co divit, že ji i naprosto nevinný mail vytočí, tak já nebo Yuki se dozvíme, že se jen vymlouváme a nic neděláme, protože se nám nelíbí povinné online hodiny.