Cimbur,
asi bych si nejdřív dala panáka na uklidnění a pak napsala zdvořilý mail, že děkuji za dobré rady, ale že jako profesionál ve zdravotnictví momentálně žádný klid, pohodu nebo snad dokonce nudu rozhodně neprožívám.

Já melu z posledního - ráno jedu do práce (a to je tam zatím také klid před bouří, ale ten je taky dost vyčerpávající - hlavně duševně), přijedu domů, pořešit školu, popovídat s dětmi, co jsou celý den samy doma, nemůžou ven a jsou značně zpruzelé, nachystat věci na další den, něco uvařit jim na další den (ne opravdu nechci, aby děti další měsíc jedly jen to, co si umí samy uvařit...).