Už jsem to tady párkrát psala. Když mi bylo 28 jela jsem do práce autem (jako spolujezdec), z auta mě museli vytáhnout,skončila jsem na měsíc jako ležák, tak že jsem se bolesti ani nemohla pohnout, pila jsem přes brčko, nejedla. Po měsíci jsem uměla sedět a jezdit na kancelářské židli, o berlích jsem se musela znovu naučit chodit. Dodnes mám trvalé následky, léčím se, v MHD nevydržím stát (důchodci se na mě dívají jako na vraha, že jsem mladá a sedím). Jsem ráda že žiju a umím chodit. Nějaký Corona virus fakt neřeším. Kdyby se Zufi něco stalo možná by se naučila chovat jako člověk a neprase (tímto se praseti omlouvám za urážku).