Zasekl se mi počítač. Docela dlouho zamrzl na seznamu s výhledem na tento titulek. Rozklikávat raději nebudu, nejsem masochistka:
"Škola začne možná až v září, s epidemií se budeme vypořádávat měsíce, říká Vojtěch"
Než se počítač opět probudil, dost jsem o tom přemýšlela. Jestli bychom to ve zdraví (duševním) přežili.
Dali/y byste s dětmi ten půlrok doma? Když tak nad tím přemýšlím, tak jídlo a hygienické prostředky doma máme, ale chybí mi něco jako Neurol, Diazepam, Lexaurin. To je asi na předpis?
Na domácí škole se mi líbí určitá svoboda, zvolit si, kdy, co a jak se s dětmi učit. Jen je mi trochu divné, že máme doporučené úkoly vypracované, doporučená videa zhlédnutá, slovíčka procvičená... Tápu. Jsme takoví rychlíci nebo naše škola laxní
?
Máme doma oblíbené rčení, když s manželem něco nevíme:
"To jsme ve tehdy škole nebrali"
"Jo, to jsme brali, když jsem tehdy chyběl"
Asi to budeme aktualizovat o "To mě chybně naučila maminka doma"