Krásné téma. Zjišťuji, že mám vlastně spoustu nádherných vzpomínek na dětství. Ale když jsem byla školačka (taková ta sečtělá mudrlantka),vím,že jsem si říkala,že dětství není rozhodně taková idylka,jako se všude píše. Asi jsem měla pravdu tehdy i teď,když si ty zážitky z dětství vybavuji. Ty životní zkušenosti nás všechny semelou a dětství se posune do idylky.
Jo a že byla. Třeba u prarodičů, kteří měli hospodářství, sice malé,ale prase,kozy,slepice ještě chovali. Taky záhumenek. A já chodila s babičkou past kozu do Kopanic a s dědečkem na pole Pod Perné. Dědeček naklepává košů pod kulnou. Chodím mu k Zichom pro pivo a Partyzánky. Je konec léta a přicházejí sousedé "tlačit burčák"- tedy lisovat jablečný mošt. Jablka v plechové vaně....první sklenička čerstvého moštu,něžná jablečná vůně vznasejici se pod kulnou dlouho po lisování. Nadšené kozy,kterým jsem donesla jablečné "výpresky".
Kozí mléko jako od babičky na žádné farmě nemají.
A nebo prázdniny na chalupě v horách. Pavel s pilou a vozíkem,jdeme do lesa na dříví,je nám tak pět a sedm,rodiče šli na nákup a my vaříme krupičnou kaši. Je gumová, ale jinak výborná
s lesními 🍓 Můj první pokus v kuchyni.