Přidat odpověď
Bohužel zkušenosti z těch mnoha let syrský války ukazujou, že al-Asad je hodně nevybíravej, co se týče potlačování opozice. A nejen vojenský, o tu jde až v poslední řadě. Je to dost hnusnej diktátorskej režim, kterej se opírá o tajnou policii, represe a stavění určitejch skupin obyvatel proti jinejm. A "nepřátelství" bere to paušálně, kdokoli, kdo žil na opačný straně fronty, je automaticky podezřelej. A může bejt jedno, jestli byl jakkoli aktivní, nebo jestli tam jednoduše zůstal, protože tam prostě bydlel. Je pravda, že i jeho policie dělá rozdíly, ovšem v Idlíbu jsou pro ni jako islamisti ocejchovaný všichni sunniti. Takže se nedivím, že se bojej, že se bráněj, protože z jejich pohledu je proti ďáblovi lepší spojit se s čertem, a když na to dojde, že utíkaj pryč. Jasně, že je nemusíme brát sem.
Přejít na jiný území Sýrie, pod al-Asadovou vládou? Přes frontu? Budiž, může se to podařit. Život je mizérie, ale něco pořád maj. Můžou to tam nechat a jít jinam, kde nemaj nic a nemůžou ani doufat, že něco od někoho dostanou. Budiž. Ale s vědomím, že první, co můžou zažít, bude výslech: "Co jsi dělal těch x let? Koho furt máš tam na druhý straně - příbuzný, přátele? Koho všeho prozradíš, že bojoval, že dělal to a to jinýho?" Plus to všechno děláš s nadějí, že tě pošlou do první linie proti příbuznejm, sousedům, přátelům, aby neriskovali životy vlastních lidí. A bojovat budeš, protože maj tvoji rodinu.
Předchozí