Tak já třeba mám podobný názor na tato tvrzení:

Že žena může být vědkyně, lékařka, novinářka, ale doma by neměla ztrácet ženskost (dodala bych, pokud chtějí, aby se k nim muži chovali jako k ženě...a že jsem to sama moc neuměla).

Že nikdy nebylo tolik žen, které se chovají jako muži - dodala bych, že ženy mají poslední dobou (asi je to dané vývojem) víc aktivní "mužské" energie, někdy víc, než muži, a že to chlapům "bere koule" v určitých situacích.

Že tolik rozchodů způsobuje nechuť ke kompromisům a k přijmutí toho, že žena a muž jsou rozdílné osoby - upřesnila bych asi "za tolika rozvody je nechuť něco opravovat nebo něco vytvářet".

Že dnešní děti berou za normální se při prvním konfliktu rozejít se, že z nich vyrůstá generace egoistů (to nevím), nemají vzory - chybí jim "správné" vzory.

Že nikdy nebyly děti tolik rozmazlované, možná na úkor mužů, kteří se ocitají na vedlejší koleji. A nikdy rodiny tolik neřídily jejich názory jako dnes.

Že střídavá péče je naprosté popření pocitu jistoty, důvěry, bezpečnosti. Popření přesně toho, co děti od rodičů potřebují. - Pro mnoho dětí ano, ano, ano.

Že se konečně muži začínají více zajímat o děti a chod rodiny - což je fajn .