Yuki, jo, to už nemá cenu říkat si, co by kdyby, věci jsou tak, jak jsou a leccos jde poopravit i jakoby z přítomnosti
.
No a něco prostě ani nejde
.
Náš nejmladší měl takovej pitomej porod, hned po porodu ATB, hůř se učil, ale zas je fajn jinak, empatickej, hodnej.
Já takhle vlastně funguju skoro celý dospělý život, že se korigovat snažím, co jde, a že jsem ty "studijní objekty", na kterých jsem "experimentovala", měla na dosah ruky.
Ono leccos i zmizí kolikrát jakoby samo, ale co se týká postavení kostry, tam je třeba opravdu na to sáhnout, to se samo asi nespraví - proto se mi ta určitá forma chiropraxe líbí. Ale jasně, že to není na všechno, některé zvlášť ty vrozené věci, se moc korigovat nedají.
A stejně ani tohle není samospasitelné, je potřeba, aby i svaly byly uvolnění, psychicky byl člověk ok, aby měl "stejně dlouhé" nohy, obratle správně postavené...
Je to podobné, jako když si zlomíme nohu, a než sroste, musí být dána do správné polohy, aby srostla správně.
No, ale to už sem nepatří