Sedmi, u nás na vsi jezdila Romanka na piáno a Standa na výtvarku, já jsem tedy jezdila na němčinu spolu s dalšími 3 chytrými holčičkami a také k místnímu šumaři na housličky.

Naši byli fajn, byli to lidi své doby, nemyslím si, že by na vzornou holčičku ze vsi, co měla první ze třídy obrázek "za to, že už umím hezky číst" měla čekat nějaká závratná kariera nebo život v záři reflektorů.

Jako, do 30 let jsme občas přemýšlela, coby kdyby, přece jenom můj netradiční (tehdy vlastně tradiční) vstup do dospělosti s outěžkem můj život asi ovlivnil, právě je to 35 minut, co jsem 35 let mamička, mastím tady lehce dojatá dpháčka a jsem v klidu. Věci jsou jak mají být