ZAŽILI.. jinak. Já ne, jsem taková poměrně holubičí povaha, ale sourozenci co jsou tátovi víc podobní.
Zvláštní na tom je, že já jsem nijak netrpěla odstěhováním se s manželem od původní rodiny, ale sourozenci kteří se s tátou nesnášejí, trpěli čímsi jako steskem, ale po tátovi. Já očekávala, že mi bude chybět maminka, ale máme hezké vztahy dosud a nějak jsem to nepociťovala.
To, že bude sourozencům v jejich novém doma chybět zrovna náš táta, to bych opravdu neočekávala a dost jsem tím byla překvapená.

Jakože jim chybí hádky, pruda... no oni jsou si nějak podobní, tak možná ta energie a ta třaskavost. Možná i to je nějaký způsob lásky.