j.a.s., lépe by se nám diskutovalo, kdybys dokázala oddělit to, co doopravdy říkám, od nějakých svých vlastních démonů (které rozhodně nechci zlehčovat), docela mě uráží, když mi podsouváš věci, který jsem neřekla a ani si je nemyslím..

O ničem takovém, že bych schvalovala vyčítání rodičů dětem, že se jim vůbec narodily nebo že s nimi měli práci, jsem NEMLUVILA ANI V NÁZNAKU.

To mi přijde jako skutečně psychopatické jednání, protože to dítě za nic z toho nemůže.

Ani neříkám, že "rodič je VŽDY správný a dítě vztahovačné", ale že to tak může NĚKDY být. A přiznávám, že jsem ovlivněná tím, že ve svém okolí žádné takové patologie nevídám, všichni lidi, které znám, včetně nás se snaží podle svého nejlepšího vědomí a svědomí být ke svým dětem spravedliví (takže pokud by některé z těch dětí mělo pocit, že rodič dlouhodobě upřednostňuje to druhé, tak bych se minimálně zamyslela nad tím, jestli to tak opravdu je).

Čímž nepopírám, že patologie existují, jenom se zamýšlím, jestli všechny popisované situace opravdu odpovídají patologiím.