Přidat odpověď
Missy nemumím si představit, že když pozve maminka mě, nepozve bráchu, nebo opačně.
Moje teta se věnovala více jedné z dcer, i více pomáhala s dítětem, než druhé. Že ji má radši bylo jasné. Ale strýc se to snažil kompenzovat. A rodinné oslavy tedy byly stejné. Že by v podobné situaci (návrat obou rodin z hor) pozvala jen jednu, to ne. Jídla bylo vždy dost pro všechny.
A co matky k tomu vede? Egoismus asi, určitá rozmazlenost, nebo jak to vyjádřit. Nedokáží se ovládnout a konají to, co se jim chce bez ohledu na to zda to ublíží druhému potomkovi. A jestě jeden postřeh - ten oblíbenější potomek umí více se prosadit ve svých nárocích, vyžaduje, ten druhý potomek má pocit, že tím, že bude méně problémový, schopnější, tak si oblíbenost získá. Nezíská.
Předchozí