Diskusi o nerovně obdarovaných sourozencích je bohužel už smazaná, ale přimělo mě to přemýšlet.

Dejme tomu, že jeden sourozenec z nějakého důvodu dostane od rodičů víc, než ten druhý.

Je to opravdu důvod k tomu, aby se nadobro ukončily rodinné vztahy, jak tu někdo navrhoval, nebo tím byly minimálně poznamenané?

Rozumím tomu, že pokud ty vztahy už beztak nestojí za nic, tak tohle může být poslední kapka, ale jinak? není to trochu škoda?

Z pohledu toho, co dostal míň, jsme to už probrali, ale co ten, co dostal víc?

Není to tedy logicky jenom on, kdo může zachránit situaci a rozdělit se (když už to rodiče z nějakého důvodu rozhodli nespravedlivě) ?

A zažili jste někdy něco takového?

Já upřímně říkám, že si neumím představit hned několik rovin té situace:

1) že bych měla hypotetického sourozence, a já bych od rodiny dostala jen tak pro nic za nic nějaký výraznější dar a on nic (umím si představit, že by ten výraznější dar byl nějak odůvodněný, třeba jak někdo psal, že sourozenec je invalidní, případně je na ten dar vázaná nějaká větší povinnost, ale pak by zase nebyl racionální důvod žárlit)?

2) když už by to tak z nějakého důvodu dopadlo, že bych na něj udělala dlouhý nos a nedala mu nic

Tu dvojku si teda chci představovat takhle od stolu, že bych se rozdělila, jako si člověk rád představuje, že by se zachoval čestně, ale jak bych se zachovala doopravdy, to nemůžu poctivě říct, protože se to nikdy nedovím.

Zažili jste někdo situaci, která nebyla řešená "spravedlivě", ale přesto to NEzpůsobilo rozkol v té rodině? A pokud ano, čí to byla zásluha?