Lassiese vrací,

hele, o dvou letech už se dá diskutovat. Já tvrdím, že rok je prostě málo.

A přesně o té vaně je ten příběh o Archimédovi. Děti to znají ze života, co se stane, když si lehnou do vany. A teď si představ, když jim to ukážeš v malém, máš vrchovatou kádinku, něco do ní vložíš, ona přeteče, ty tu vodu nachytáš do misky, pak zvážíš...u toho jim povídáš něco o zlaté koruně a králi, co nechtěl být okraden, takže to není jen pokus pro pokus...

Nepotřebuješ vzoreček.


Se vzorečkem na páku jsi mě úplně vyděsila. Co to jako má být?

Páka je o tom, že když se nechci nadřít, musím vědět, kde zmáčknout kliku, kam zatlačit, aby se něco těžkého pohlo, jak naložit stavební kolečko, abych ho vůbec zvedla, jak uvolnit matku, když potřebuješ vyměnit kolo na autě....život....

Fyzika je taky třeba o tom, proč se říká "kdo maže, ten jede", proč je hloupé cpát do miniaturních vozítek naftový motor, proč nestát ve vodě, když měníš žárovku, proč dávat vzpěry, když kopeš díru, proč a hlavně jak odizolovat dům, abys tam neměla plíseň, jak velká je bezpečná vzdálenost v autě....

A když to budeš říkat jen jako poučky, ty děti to nebude zajímat stejně, jako je nezajímají vzorečky, byť jim to někdy může zachránit život nebo ušetřit hodně peněz...

Když to mají prožít (neznamená nutně všechno vyzkoušet, jde právě o to prožívání i té hodiny jako takové), potřebuješ prostě čas.

Víš jak děti třeba baví měřit tloušťku papíru? Nebo trubky? Nebo objem třídy bez počítání? Vážit vzduch? Zkoumat, kolik mincí se vejde do úplně plné sklenice vody? Pokládat špendlík nebo desetník na hladinu...
Jenže nestačí jim to ukazovat a nechat je s tím hrát, musíš u toho i povídat, vysvětlovat, prostě dodat omáčku, protože jinak to zapadne.

Když tak mluvíš o tom, co jsi kdy v životě potřebovala, tak to se dá napasovat na še. Jde o to, že ve 13 letech to prostě nemůžeš vědět, co se ti kdy bude hodit a co ne. A abys měla za třeba 20 let aspoň představu, kde začít, když najednou dojdeš k tomu, že to nebo ono potřebuješ, chce to mít alespoň minim ální povědomí o existenci některých jevů. A padlo to tu opakovaně, ze všech školních předmětů je právě fyzika ta nejvíc spjatá s běžným životem. Jen se z ní dělá příliš brzy velká věda .