Ale já neřeším kolik stála bunda a neukončuji razantně vtahy, ale můžu mít nepříjemný pocit, jestli ta Maruš, co má tak drahou bundu a pes ji zavlek do pelechu a poblil, není naštvaná. Taky mohu řešit, jestli stejná Maruš, co žere jenom ústřice a já mám pouze buřty s cibulí, u mě nehladoví. Též mě může napadnout, jestli se ta Maruš, co se právě vrátila ze společenské akce, kam byl vstup ve výši mého měsíčního platu, se mnou nenudí, když ji pozvu na ohýnek. A jestli se mnou opravdu chce jet na Hracholusky do kempu, když má chatu v Portugalsku, kam lítá svým tryskáčem.

To, že mi Maruš bude dupat po baráku a řehtat se, jak je moje nedokonalost roztomilá a jak je pro ni má bramboračka exotická, mě časem zákonitě nasere.

Můžeš si myslet, že jsem reinkarnovaný Malý Bobeš, já mluvím o tom, že společenské vrstvy se obvykle až tak neprolínají a že náhlá změna možností tě zákonitě katapultuje do vzduchoprázdna.