libiku, jasně, že by tě nepřijalo...protože už bys nebyla jeho matka, s tím, co se k pojmu matka váže. Možná kasička na peníze.
A to, co té "matce" za tu dobu uteče (s tím děckem)...co neprožije, to už se vrátit nedá.

taky jsme měli dcerku v nemocnici, ještě nemluvila. Musela tam zůstat přes dvě noci sama...a "nemluvila" se mnou asi týden. Dívala se skrze mne, vyhýbala se očnímu kontaktu, pohlazení a tak. Jen ode mě.
A - "pamatuje" si to...v pocitech - strach, osamocení, opuštění.....