Šlo o jazyk. Alžběta Romaně psala, že se má raději věnovat studiu nějakého neobvyklého jazyka, než hledat výjimečnost v pojmenování dcery.

Na to Romana odpověděla, že "i na mene obvykly jazyk uz doslo.
Svedstina a rumunstina "

a ty na to:

" "Svedstina "

no to teda tezko.

Predstav si, ze bys dokonce musela pozadat o povoleni…."


Nevím, jak jsi od jazyka "Svedstina" došla k tomu, že se hovoří o jménu.