Rozchodu? Rodina s dětmi.
Manžel už v podstatě z rodiny úplně vymizel, zájem o mě, děti i domácnost je z mého pohledu minimální. V podstatě jeho přínos vnímám jako finanční, zafunguje v extrémních situacích (nemoc, starosti v rodině, havárie v bytě, atd.), občasný čistě technicko-zdravotní koitus, plus trávení delších dovolených společně. Hlavní každodenní jeho vliv vidím v dělání doma bordelu. Možná to vnímám špatně, je to samozřejmě individuální pohled. Každodenní péče a starost je na mě, příp. na dětech (které se pomalu dostávají do pubertálního věku, tudíž jsou již v mnoha věcech samostatné), babičky pomůžou.
Na jednu stranu vím, že si nemám nač stěžovat, není tam násilí, alkoholu sice hodně, ale ne nijak ohrožujícím způsobem. Na druhou stranu si neumím představit, že dalších padesát let žiju v módu “spolubydlící”.
Co rozhodlo u vás?