Marko,
není mi moc jasné, jak by se dle tebe měla realizovat ta tvoje dvě doporučení:

21.1.2020 15:05:06
Je to pro ně brzo, raníš je. Ale to je můj subjektivní názor. Pokud se neptají, neříkala bych.

Ohledně peněz můžeš říct, že nepotřebuješ, že máš dost. Což je pravda.


21.1.2020 15:14:33
"Je tedy pravda, že dítě se může spontánně prokecnout, i když zatím jsme si rámcově řekly, že to babičce s dědou říkat nebudeme, aby jim to nebylo líto."

No nevím, dceru bych do toho "tajení" nezatahovala.



jako že libik nemá nic říkat, ale její dcera ano, takže ve výsledku až se tchánovci zeptají na základě info od dcery, má i libik přiznat barvu?

Dle mého je to dost alibistické. Buď se hrajou hry, a je tedy nutné do toho zatáhnout i dítě, nebo se jde na rovinu.

Osobně si neumím představit nějaký běžný hovor o tom, co jak žijeme v současnosti (kromě školy práce semtam do kina, výlet, ...) a vynechávat přitom tomu dění přítomného přítele (ať již to dělá dospělák nebo dítě, resp. slečna). Asi je to možný, ale dlouhodobě dost na nervy, řekla bych... Otázka samozřejmě je, o čem se vlastně ty běžné řeči na návštěvě jednou za měsíc vedou - možná opravdu jen vzpomínky (kromě počasí, politiky a školních/zájmových a jiných úspěchů vnučky), pak se to asi dá snadno. Pokud se tchánovci doslechnou a jsou také ohleduplní tímto způsobem (jak libik píše - hlavně takt), mohou pak hrát tu hru všichni.