Nějaký rozumný poplatek nevadí, ale aby ho byli schopni zaplatit všichni (důchodci, svobodné matky atd).

Sama se občas potýkám s rozhodnutím jít na pohotovost. Mám silné a dlouhé migrény trvající déle než obvykle. Řeším je doma, ale stejně párkrát do roka skončím na urgentu. A třeba příklad: Proč jdete až třeba šestý den bolestí? Protože jsem to do této doby zvládala a nyní už ne a léky nezabírají. Pak mám pocit, že pohotovost zneužívám. Přitom to je bolest taková, že nejsem schopna ani mluvit, chodit, ležet... Kolikrát jsem ráda, že se mi podaří snížit bolest na takovou úroveň, abych na tu pohotovost nějak došla pěšky. Auto nemáme, ale stejně představa MHD či převozové sanitky a tím pádem dalšího zhoršení, ne děkuji.
A ještě - pokud bych tento stav chtěla řešit u své neuroložky, tak ta mě odkazuje na urgent a urgent se ptá, proč to neřeším u ní. Přitom to je jedno pracoviště neurologie v nemocnici.