Něco na tom je, jenže je někdy těžké to posoudit.

S malým dítětem jsem několikrát na pohotovosti s něčím, co by asi počkalo, byla. Jenže ten strach, že něco zanedbám. Ke všemu u něj fungovalo pravidlo "u doktora je mi hned lépe". Klidně bych zaplatila i víc, než poplatek za pohotovost.

Na druhou stranu když šlo o mě, stalo se mi, že se doktorka divila, proč jsem čekala do pondělí, když se problém projecil v pátek odpoledne.Šlo jen o to, že se mi nějak podebral prst a ař v pátek se to zhoršilotak, že bylo jasné, že bez doktora to asi nepůjde. Netrpěla jsem, můj život ohrožen nebyl, tak to to podle mě na pohotovost nebylo. Dostala jsem antibiotika.

Jednou jsem viděla kus nějakého "reality programu" o záchrance a jen jsem zírala, s jakými banalitami lidé někdy záchranku volali a že se zachranáři ani nedivili.