Před mnoha lety mě začalo strašně bolet ucho. Protože jsem měla zkušenost s tím, že syna v útlém věku taky strašně bolelo ucho a "na pohotovosti mu ho píchli", jela jsem na pohotovost. Tam jsem dostala neskutečný kartáč, protože to není žádný zánět středního ucha, ale zánět dutin, s čímž se na pohotovost nejezdí, takových vychcánků, co se jim nechce čekat normálně v ordinaci už viděli (podotýkám, že pohotovost rozhodně nebyla přeplněná, v době mého příchodu čekali v čekárně dva lidé), argument "jak mám jako laik poznat, že to není zánět středního ucha" nebyl vůbec brán v potaz. Takže mě tam "za trest" nechali asi tři hodiny, na rentgen vzali všechny později příchozí přede mnou a odbyli mě slovy "vy nejste akutní, vy si počkáte" (nikdo z příchozích nebyl akutní, chodili tam lidé s ovázaným prstem, vymknutým kotníkem apod.)

A na "vyvážení" druhá historka. Potřebovala jsem vyndat smotek vaty z ucha. Na poliklinice ten den končili dřív (na netu stálo, že ordinují do čtyř), nevzali mě, přestože v ordinaci stále byli a doporučili mi, ať si zajedu na pohotovost. S prkotinou, jejíž řešení trvalo asi pět vteřin.

Takže sorry, ale ne. Jsem pro placený nadstandard, ale tohle, co navrhuje tvůj skorozeť, s tím fakt ostře nesouhlasím.