Přidat odpověď
Ropucho, no ale ani jsme nikdo neprosili o to, abychom vznikli. Někdy jsme byli počati jen náhodou. A celý život se po nás chce především zodpovědnost za sebe, za zdraví. A potom nám někdo na konci začne říkat, že ve chvíli nejtěžší máme odevzdaně čekat, trpět, trápit se, protože je to tak správně. Proč správně, proč je to dobře? Protože život není sranda? Protože utrpení je dobrý? Nechápu to. Chápu etiku provedení, zapojení 2.osoby, hrozbu zneužití. To vše si uvědomují. Ale operovat "nezabiješ" ve světě, kde se půlka lidí vraždí, umírá hlady, je prostě zbytečný.
Předchozí