Přidat odpověď
Ropucho,
"V případě životních krizí považuji za přirozené, že si rodina vzájemně poskytne pomoc a podporu, ale jak už jsem psala, nepovažuji za běžnou povinnost nést na bedrech závazky svých dospělých dětí."
přesně tak. Souhlasím s Tebou a v této diskusi i s Eudo.
Pokud nenastane nějaká záležitost typu "těžkej úraz, nemoc, smrt", tak vnímám jako PRIMÁRNÍ odpovědnost každýho zdravýho dospělýho člověka postarat se sám o sebe, o svoje děti a o svýho partnera.
Cokoli je navíc, vnímám jako čistě dobrovolné. Lze to poskytovat z dobré vůle a často je to také tak naštěstí i poskytováno a je to fajn, a považuju za hanbu a ostudu, aby se toho ten zdravej dospělej člověk domáhal na někom jiným, byť by to byl jeho vlastní rodič/dítě.
Předchozí