Přidat odpověď
Resp. konkretneji- medicinu bych doporucil jen decku, jehoz zivotni sen je odmala stat se lekarem, a je schopny pro to obetovat cokoli. Pokud by hledalo jen nejaky „lepsi“ povolani, s urcitou spolecenskou prestizi a vyssim vydelkem, fakt ne. Prijde mi, ze existuje maloktery povolani, kde trva takovou dobu, nez pozitiva zacnou prevazovat nad negativy, a na to clovek potrebuje sakra motivaci- od zacatku studia cca 15 let, plus minus. Do ty doby si zednik stihne postavit barak a zalozit rodinu, zatimco doktor se nejdriv uci ve dne v noci, potom pracuje za par supu, sluzby, prescasy, stres a nevyspani a zaroven zodpovednost za lidsky zivoty, ackoli uz unavou pomalu silha a ani nevi, jak se jmenuje, a kdyz ma „volno“, uci se na atestaci. A budes se divit, ale spousta mladych doktoru (u nas se tocej zrovna ti, co si dodelavaji specializaci a musi si odkroutit par mesicu na aru, tudiz znam hodne velky vzorek) je nazoru „kdybych tusil, do ceho jdu, tak se na medicinu vyseru, ale kdyz uz jsem stravil roky na univerzite a dodelal to, byl bych blbej, kdybych s tim ted prastil“.
Předchozí