Přidat odpověď
Hele, já bych povolila nejít do školy... párkrát jsme to s dětmi udělali, byla dohoda, že jednou za pololetí si můžou říct, že do školy nechtějí, že potřebují oraz. Ne jako útěk před průšvihem nebo písemkou, to jsem jim řekla jasně - ale ono je toho fakt na ně občas moc.
A jaký je rozdíl mezi problémem duševním a třeba chřipkou? Obvykle jeden flákání pomohl dobít baterky a bylo zase dobře. Ale bylo to jasně definované - vím, že ti není špatně od nemoci, ale respektuju, že potřebuješ jeden den na srovnání se - a další flákací den hned tak nebude.
To tedy v případě, že není žádný průšvih typu šikana a podobně. Uvidíš, co ti řekne učitelka - na mě to působí dojmem, že je to stokrát nic - všechno je to zvládnutelné nepohodlí, ale tím, že to přišlo najednou, tak jí to složilo.
Plus on ten listopad není nijak příjemný měsíc - je vesměs hnusně, plískanice, do vánoc daleko... ve škole se jede naplno, i učitelé chápající, že je třeba pomalejší rozjezd, přitvrzují...
Předchozí